Malmö a Kodaň: Koncert ve znakové řeči, protiteroristické bariéry a Svobodné město Christiania

V předchozích příspěvcích jsem tvrdila, jak trávím léto v Česku. Nějak se ale stalo, že jsem jeden ze srpnových víkendů strávila na severu Evropy, v Malmö a Kodani. Po Evropě už jinak, než s příručním zavazadlem, nelétám, ale tentokrát mi to bylo fakt líto.

Pátek v Malmö

Letěli jsme do Kodaně s ČSA (dá se i s Norwegian – nejlepší nízkonákladovkou, co znám) a vlakem přejeli slavný most přes úžinu Öresund do Malmö. Půlhodinka cesty a jste tam přímo z letiště. Oproti Kodani má Malmö výhodu, že tamní ceny nenásobíte krát 3,6, ale “pouze” krát 3. Pivo za 60 můžete považovat za dobrou cenu (né, prosím nepřepočítávejte to na CZK, nekažte si náladu).

Nejen sleďové chleby k obědu
Nejen sleďové chleby k obědu

       

Malmo

Pozdní oběd jsem dali na vlakovém nádraží – zde si prosím představte hezkou, upravenou budovu se stánky s kvalitní potravou za do nebes volající ceny. Stále však levnější, než v restauracích. A protože na cestách dávám přednost místním pochutinám, obědvala jsem tři obložené chleby s vejcem a se – smaženým sleděm, s nakládaným sleděm a s krevetami. Olizovala jsem se až za ušima a zaplatila za to 90 korun, hádejte kterých…

Kolo s vozíkem
Kolo s vozíkem

Odpoledne jsme došli pěšky k moři, které mě trochu zklamalo. Ale asi to bylo zamračeným nebem. Každopádně odtamtud vidíte slavnou a architektonicky významnou budovu Turning Torso. Zpátky jsme to vzali busem a za lístek dali 55 DKK/2 osoby. Všichni tu ale jezdí na kole, až si připadáte jako v Amstru. Místní si navíc kola upravují, takže není neobvyklé vidět kolo s vozíkem vepředu, ve kterém dotyčný cyklista veze ženu a děti (prostě celou rodinu jako v Asii, jen místo motorky kolo). Nebo dvojkolo. Prostě normálka – potřebujeme se přepravit a na kole to zvládnem i s celou rodinou. Krátce jsme mrkli také do Muzea moderního umění, které bylo tak moderní, že jsme ho nepochopili. Budova to je ale hezká.

Moderna Museet Malmo
Moderna Museet Malmo

Shodou okolností tu zrovna vrcholil Malmö Festivalen. Festival hudby a všeho možného k tomu. Večer to vypadalo tak, že na jedný stage hrál pop, na druhý rock a na třetí – té s parketem a názvem “60” – něco jako country, kde všichni důchodci z Malmö předváděli taneční kousky! Nejvíc mě ale uchvátilo tlumočení koncertu na hlavní stage do znakové řeči. Děvčata se po několika písních střídala a musím říct, že předváděla skvělé expresivní výkony. Podívejte se na video níže!

Na festivalu bylo zajímavé pozorovat, jak to tam funguje. Alkohol můžete pít pouze v oplocených a k tomu určených prostorách (ale můžete si tam donést své pivo ze supermarketu za až 5 krát nižsí cenu!). Takže máte dojem, že to tu je dost pod kontrolou. Na druhou stranu bylo dost zakouřeno. Všude ale pocilie, i na koních. Dočasnou pěší zónu od ostatních ulic oddělovaly speciální mobilní bariéry, přes které by auto neprojelo – poslední dobou množícím se automobilovým nájezdům do lidí se minimálně v Malmö rozhodli předcházet.

Bezpečnostní obilní bariéry v Malmö
Bezpečnostní obilní bariéry v Malmö

Kdo jste už navštívil Švédsko, tak jste asi narazili na WC společné pro dámy i pány (naopak v Kodani jsem tohle moc neviděla). Mě ale překvapily veřejné toalety v Malmö na náměstí, kde jsem vystála frontu, zaplatila kartou a paní za přepážkou mi oznámila: “Number four.” A tak jsem zamířila na záchodek číslo čtyři, abych posléze zjistila, že se jedná o celou koupelnu, že tam je sprcha a nápis na dveřích s informací, že mohu zůstat max. 20 min. A to všechno za 10 SEK.

Z večerních koncertů nás nejvíc zaujala Frida Hyvonen a tahle její píseň:

 

Knihovna v hotelu Myfair Hotel Tunneln
Knihovna v hotelu Myfair Hotel Tunneln

Ubytovali jsme se v krásném Myfair Hotel Tunneln v centru, kde jsme si ráno dali do nosu. Posnídala jsem své oblíbené sledě, lososa, krevety, zajedla to palačinkou s lesními plody a k tomu čerstvý mango džus, káva a čokoládový bonbón s mátovou příchutí. Severské snídaně jsou prostě úžasné…

Snídaně po seversku
Snídaně po seversku
Snídalo se ve sklepě
Snídalo se ve sklepě

Sobota v Kodani

Kodaň
Kodaň

Po snídani jsme se přesunuli na vlakové nádraží a chytli vlak směr Kodaň. Za půl hodky jsme vystupovali a započali naše poznávání. Prošli jsme centrum, parlament, něco jako naši Pařížskou, v jednom kostele zrovna probíhal prodej knih z druhé ruky. Všude bylo hrozně lidí. Vzpomínala jsem na menší a klidnější Malmö.

Ai Weiwei: instalace Soleil levant s cílem upozornit na uprchlickou krizi
Ai Weiwei: instalace Soleil levant s cílem upozornit na uprchlickou krizi

V Kodani jsme taky mrkli na Kunsthal Charlottenborg na instalaci Soleil Levant od Ai Weiweie – potrvá do 20. října 2017.

Papiroen - street food
Papiroen – street food

Došli jsme až do Papiroen, staré továrny u přístavu, kde dneska sídlí desítky stánkařů prodávajících jídlo – prostě kodaňský street food. Byl víkend, takže narváno, ale jídlo neodolatelné. Mexiko, Itálie, Korea, Indie – na co si vzpomenete. Ceny začínají na 80 SEK a věřte, že lépe a levněji se v Kodani nejspíš nenajíte. K tomu pivko za 45 a o oběd máte postaráno. Řekla bych, že tohle místo je něco jako pražská náplavka, když si k ní přimyslíte to skvělé jídlo. Lidi si berou jídlo ven a sedají k moři (málem jsem napsala řece…).

Papiroen - street food
Papiroen – street food

Pak jsme zamířili do bývalých kasáren, dneska Svobodné město Christiania – místo, které obsadili squatteři a mají ho ve vlastní samosprávě. Prodávají se tu marihuana a hašiš, normálně na ulici. Tvrdé drogy jsou zakázané, stejně jako nosit neprůstřelnou vestu. Vypadá to, že to tu docela frčí a funguje – měli uklizeno, někde galerie, jinde koncertní pódium, krámek s dokonce místním pivkem za 16 SEK. Sklad piva v bývalém krytu.

Bývalý kryt - dnes sklad piva
Bývalý kryt – dnes sklad piva
Turisté se mohou vyfotit jako stánkoví prodejci kostek hašiše
Turisté se mohou vyfotit jako stánkoví prodejci kostek hašiše
Zákony ve Svobodném městě Christiania
Zákony ve Svobodném městě Christiania

Našli jsme i takovou zeleně zakouřenou putyku, plnou místních hippíků různých věkových kategorií. Jedno z mála míst, kde nebrali karty. Focení zakázáno a hlídají si to. No prostě v porovnání s dánským hlavním městem za branami Christianie úplně jiný svět.

Christiania
Christiania
Kodaň za okny bývalých kasáren
Kodaň za okny bývalých kasáren

A protože jsem mezitím našla snad ještě lepší písničku od Fridy, dejte si ji na závěr čtení taky:

Víkend to byl výživný, teploty příjemné a ti úžasně naložení sledi byl ten důvod, proč jsem tak moc litovala, že mám pouze příruční zavazadlo. Do toho si totiž můžete vzít tekutiny o max. objemu 100 ml – a jako na potvoru všechny sklenice se herrinky měly min. 200 ml.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *