Víkend v Bordeaux

Z Prahy do Bordeaux na prodloužený víkend plný francouzského vína

Mám dvě kamarádky z dětství, se kterými jezdím jednou až dvakrát do roka na prodloužený víkend. Po Česku i v zahraničí. Letos na jaře jsme navštívily Olomouc a teď v říjnu Bordeaux.

ubytování La Camiranaise
ubytování La Camiranaise

Letenky Praha-Bordeaux jsme koupily u Volotey za cca 2 000 Kč zpáteční. Odlet v pátek ráno, návrat z Bordeaux v pondělí v 6h ráno, takže jsem na devátou byla v práci. Překvapilo mě, že nám ve Francii na příletech kontrolovali občanky. Ještě na letišti jsme si půjčily auto (od Budgetu) a hurá na vinice.

ubytování La Camiranaise

ubytování La Camiranaise
ubytování La Camiranaise

Region Bordeaux – Entre-Deux-Mers

Ubytování jsem sehnala ve vesničce Camiran v regionu Entre-Deux-Mers = v překladu Mezi dvěma moři, tj. mezi řekami Garonne a Dordogne, na kterých se projevuje odliv a příliv Atlantiku, proto označení “moře”. Ubytování La Camiranaise mi doporučila kamarádka, co tu už byla, a tak jsem neměla pochyb. Krásný kamenný dům s pěti pokoji, vysokými stropy, útulným sezením v zahradě pod stromem a dokonce s bazeném. Majitelé – postarší pár – nám zařídili návštěvu vinařství Chateau Haut de Lerm.

Chateau Haut de Lerm
Chateau Haut de Lerm

Za vínem do Francie – návštěva Chateau Haut de Lerm

Majitelkami jsou dvě sestry. I přesto, že se v této oblasti pěstuje zejména Merlot, soustředí se spíše na Cabernet Sauvignon. Jedna ze sester s námi strávila dvě hodiny vyprávěním o tom, jak přestaly prodávat hrozny velkým firmám, které to pak všechno smíchají dohromady. Jak přestaly vyvážet do Číny a prodávat velkoobchodům. A jak dnes veškerý odbyt řídí přes restaurace ve Francii a drobné podnikatele – vinárny, vinotéky (takže pokud áte vinotéku a zájem, určitě vám na mail odpoví). Nabyla jsem dojmu, že své víno mají vypilované – navíc je tu zajímavé, že vyrábějí pouze 2 druhy vína, nic víc. Takže ochutnávka nespočívá v tom, že projedete celou škálu vín různých chutí a barev, ale prostě ochutnáte jedno, zato několikrát.

hrozny v Chateau Haut de Lerm
hrozny v Chateau Haut de Lerm

Vína se tu většinou míchají, málokdy se vám do rukou dostane láhev 100% Merlotu apod. Jsou to tedy cuvées a procento poměru různých odrůd v lahvi se rok od roku liší. Klasifikace vín je tu odlišná než v ČR. Není dána výší zbytkového cukru, nýbrž oblastí – říká se tomu terroir. Kvalitní francouzská vína jsou označována AOC (Apellation d’origine controlée). K uchování informací o tom, jaké víno mi chutnalo, používám mobilní appku Vivino.

Večer jsme strávily v malebném městečku La Réole. Najít otevřenou restauraci nám dalo zabrat. Evidentně bylo v půlce října už po sezóně (a také po vinobraní) a navíc si Francouzi umí užít víkend, a tak jim nedělá problém svou restauraci v pátek večer prostě zavřít. Pokud se ještě někdy do Réole dostanu, chci si dát bretaňskou palačinku v Créperie l’Échoppe nebo zajít na jídlo do restaurace Les Quat’ Sauces. My jsme s trochou zklamání skončily v pizzerii La Strada – neletěly jsme přeci do Francie za italskou kuchyní. Ale asi to v ten den byla nejlepší volba. Restaurace se během hodiny celá zaplnila a Frantíci se vesele cpali pizzou (ano, pizzou).

La Réole
La Réole

Sobotní trh a ochutnávka speciality canelé

V sobotu ráno jsme si pochutnaly na sýru Comté, místní šunce, jogurtech z farmy a domácích džemech. Sedly do auta a vyrazily na trh opět do La Réole. Čerstvá zelenina, ryby, mořské plody, bagety a hlavně – místní specialita canelés Bordelais. Canelés jsou pečené minibábovičky, které svým tvarem připomínají náprstek. Chutnají po karamelu, vanilce a rumu. Na trhu je měli pěkně štavnaté, což se pak nedalo trvdit u těch kupovaných v supermarketu.

Les canelés
Les canelés
na trhu v La Réole
na trhu v La Réole

Ještě dopoledne jsme přejely do městečka Sauveterres-de-Guyenne. V informačním centru tu krom informací pořídíte i vína od místních vínařů. Byla sobota a po sezóně, a tak většina vinařství už jela v úspornějším návštěvnickém režimu (čti měli o víkendu zavřeno). Nemohly jsme tedy navštívit místa, která nám vinařky z Haut de Lerm doporučily – například Planete Bordeaux nebo Cave de Sauveterre-Blasimon – ale vy se tam podívejte! Mladík v informačním centru byl tak hodnej, že nám na 17. hodinu domluvil návštěvu malého vinařství Marot Bellevue nedaleko Sauveterre.

Sauveterre-de-Guyenne
Sauveterre-de-Guyenne

Turistický Saint Émillion

O tomhle městečku je v regionu Bordeaux hodně slyšet. Nemohly jsme tam nejet. S vysokým počtem turistů jsem počítaly dopředu, a tak nám davy lidí zas tak nevadily. Ale nechtěla bych to vidět v sezóně. Zaparkovaly jsme někde u vinic za městem (až tam se táhla řada zaparkovaných aut) a vyrazily do centra. Hlad dostal přednost, a tak jsem v sekci Cheap Eats na Tripadvisoru našla levnou a doporučovanou creperii Le Trouher. Jste-li ve Francii a chcete se dobře najíst za přijatelnou cenu, hledejte vždy creperii. Za cca 10 EUR jsem dostala parádní La Complete – palačinku z pohankový mouky se sýrem, šunkou a vejcem.

Saint Émillion
Saint Émillion
Saint Émillion
Saint Émillion
Saint Émillion
Saint Émillion

Po jídle jsme prošly město – za návštěvu stojí vylézt na věž. Vstupné 2 EUR, v informačním centru u věže dostanete klíče a hurá do schodů. Z věže se vám naskytne krásný výhled na střechy domů i vinice. Podívejte se také do kostela Église Collégiale.

Saint Émillion
Saint Émillion
Vinařství Marot Bellevue
Vinařství Marot Bellevue

Na pátou jsme se přesunuly do vinařství Marot Bellevue, kde s námi mladá majitelka strávila ukázkou vinic, vysvětletním zpracování vína a ochutnávkou jejích 3 druhů vín další dvě hodiny. Na večeři jsme chtěly na jednu farmu, ale měli zavřeno (zase). A tak nás zachránil tip od mladíka z infocentra – La Grange de mamie – skvělá restaurace v podstatě ve stodole. Vaří tam dvě starší paní, meníčko mají napsané křídou na tabuli a jídlo skvělé. Na meníčku v tomto regionu se často objevuje kachna (canard, magret).

Restaurace ve stodole
Restaurace ve stodole

Piknik na největší písečné duně v Evropě

V neděli ráno jsme si opět pochutnaly na vydatné snídani v našem ubytku. Trohu nás překvapilo usazení u jednoho oválného stolu společně s pěti Francouzi důchodového věku, kteří si dávali pětidenní cyklopřejezd Bordeaux-Toulouse, ale nakonec jsme příjemně popovídali a atmosféra byla vskutku rodinná.

Snídaně
Snídaně

Sbalily saky paky a už si to valily k Dune du Pilat – největší evropské duně, která dosahuje výšky 110m. Tahle duna je další místní atrakcí, kterou bych nechtěla zažít v létě. I teď v říjnu tam bylo dost lidí (ročně ji navštíví 2 miliony). Před cestou doporučuju mrknout na kalendář vytíženosti. U duny se dá zezadu parkovat (1 EUR = 4h), ale musely jsme projet celé parkoviště a auto nechat na místě pro autobusy (jak bylo plno). V červenci, srpnu je asi lepší sem jet hodně brzy ráno a nebo pak na západ slunce.

La dune du Pilat
La dune du Pilat

La dune du Pilat

Na vrcholu duny jsme si rozdělaly rosé z Marot Bellevue a poobědvaly sandwich. Dole na pláži mi to nedalo a vykoupala jsem se – Atlantik nebyl studený, jak obvykle bývá. Nádhera, nenapadlo mě, že si v půlce října ještě zaplavu v moři, resp. oceánu. Vyškrábaly jsme se zpátky na dunu (jinudy se k autu zpátky nedostanete) a přejely mrknout do městečka Arcachon. Sice jsme s sebou měly jen příruční zavazadla, neznamenalo to ale, že si nechceme přivézt žádné francouzské gastrosuvenýry. Jenže to by Francouzi nesměli v neděli zavřít všechny supermarkety. Nakonec se nám podařilo najít jeden otevřenej SPAR a nakoupit Comté, sušený salámy, olivové tapenády (pod 100g) a máslové sušenky.

Vínová "pitíčka"
Vínová “pitíčka”
Přístav v Gujan-Mestras
Přístav v Gujan-Mestras

A pak zase přišel hlad. Auto jsme měly vracet ve 22h na letišti v Bordeaux, teď byly ještě zácpy (celé Bordeaux si totiž vyjelo užít slunečnou neděli k oceánu), a tak jsme se rozhodly pro večeři na místě. Díky doporučení jsem věděla, co hledat – dřevěné stánky v přístavu s čerstvými mořskými plody – Francouzi je nazývají les cabanes. Jeden stánek právě otvíral v městečku Gujan-Mestras, v přístavu de La Hume. Restaurace Les Richesses D’Arguin byla během prvních minut po otevření zcela plná, měly jsme štěstí a ulovily stůl bez rezervace. A pak přišlo to pravé pro nás, co milujeme seafood: 6ks ústřic za cenu 6,50 EUR! Krevety, moules-frites (slávky s hranolkami, typické francouzské jídlo) a k tomu džbánek bílého vína.

Stánek s ústřicemi
Stánek s ústřicemi

Na desátou jsme už byly na letišti, vrátily auto a pěšky přešly do Ibisu (15 min chůze), kde jsme měly rezervovaný triple room za 51 EUR. Budíček ve 4:20 byl drsnej, ale byly jsme hned u letiště, dospaly se v letadle a ušetřený den dovolené za to stál. A hlavně, celý víkend jsem si užila ve společnosti kamarádek z dětství, a to se počítá nejvíc!

Saint Émillion
Saint Émillion

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *