Taiwan kolem dokola za 10 dní

Na Taiwan jsme se podívali na konci dubna 2017 skoro náhodou. Koupili jsme totiž letenky Káhira-Bangkok s Oman Air v business class (chybový tarif) a přemýšleli jsme, kam se v Asii pojedeme podívat. Z Bangkoku létají nízkonákladovky na Taiwan, chvíli jsem se na VŠ učila čínsky a nedostala se tam na výměnný pobyt, tak proč ne!

Náš itinerář na 10 dní po Taiwanu

  • Přílet do Taipei a přesun vlakem k soutěsce Taroko, kde jsme si půjčili auto – 2 noci
  • Přesun vlakem do Yuli a Walami trek – 2 noci
  • Přesun vlakem a autobusem do Dulanu – 1 noc
  • Přesun autobusem do Taitungu – 1 noc
  • Přesun autobusem a trajektem na ostrov Liuqiu, šnorlování s želvami – 2 noci
  • Přesun trajektem a rychlovlakem do Taipei – 2 noci a odlet

Před cestou na Taiwan

  • mezinárodní řidičský průkaz, pokud si budete půjčovat auto nebo motorku
  • Rezervovat si auto, my zkusili Avis a dobrý, půjčení auta je na Taiwanu drahý
  • S sebou zabalte rychleschnoucí oblečení, základní hygienické potřeby na většině míst z booking.com byly k dispozici, ručníky taky
  • mluví se mandarínskou čínštinou, naučte se číslovky a pozdravy
  • většinou se vše platí v hotovosti, krom jízdenek na vlak
  • lidé jsou milí a ochotni pomoci

Přílet do Taipei

Do Taipei jsme přiletěli ve tři hodiny ráno, a tak jsme dostali na letišti v tranzitní zóně. Ráno jsme si tam dali i sprchu a hurá na pasovou kontrolu. Vízum není třeba. Trochu komplikace bylo několik nefunkčních ATM, ale nakonec se peníze vybrat podařilo. Rozhodli jsme se prozkoumat východní pobřeží – menší města a víc přírody, než na západní straně ostrova. Cestovat se dá vlakem a autobusy – my jsme si auto půjčili jen na soutěsku Taroko (dva dny).

 

Taroko soutěska
Taroko soutěska

Dechberoucí soutěska Taroko – 2 noci

Dojeli jsme vlakem do Hualienu a půjčili si tam auto na dva dny. Rovnou jsme vyrazili na průzkum soutěsky Taroko, kam jezdí hodně čínských turistů a autobusy ucpávají cestu. Ráno a pak po 17. hodině je to lepší. Nocovali jsme v Hong Ying BB ve Fushi. Byli moc milí, cítili jsme se tam doslova jako doma (dostali jsme domácí pantoflíčky, přizvali nás k oslavě narozenin).

 

Taroko soutěska
Taroko soutěska

Taroko soutěska

Yuli a Walami trek – 2 noci

Do Yuli jsme dojeli vlakem a z nádraží došli pěšky do ubytka Yulibnb – pěkný a nový, jen na snídani to bylo do spřátelené jídelny daleko a moc jsme si nepochutnali. Za 800 TWD jsme si půjčili motorku na dva dny, včetně benzínu, kterej tam je stejně hrozně levnej. Hned odpoledne jsme vyrazili na Sixty stones mountain. Je to docela daleko a my měli smůlu – zatáhlo se, a tak jsme toho moc neviděli. Rozhodně ale krásné místo. Cestou zpátky jsme mrkli na cyklostezku vedoucí bývalou železniční tratí – všude ve městě půjčují kola, a tak se dá vyrazit a cyklovýlet. My už ale měli motorku.

okolí Yuli

Kde se v Yuli najíst? Naprosto skvělou jídelnu najdete o ulici vedle Yulibnb – kde se nachází ubytko Bamutian (najdete na maps.me), jen přesně na druhém konci ulice. Menu v anglině nemají, ale stačí se mrknout k sousednímu stolu a ukázat, které jídlo se vám líbí. A taky mají na zdi pár fotek. Jídlo stojí 60-80 TWD, což je luxusní cena. Měli jsme seafood nudle, curry soup a knedlíčky. Na hlavní jídelní ulici táhnoucí se severně od centrálního kruháče najdete skvělou japonskou restauraci opět za fajn ceny. Yuli je celkově moc příjemné město se spoustou podniků a přívětivými lidmi. Cítíte se být skoro na vesnici, ale žije to tu.

Druhý den jsme se vydali na Walami trek do národního parku Yushan. Tady se nám hodila motorka. Dojeli jsme k ředitelství parku, kde nám zdarma vydali povolení, pak jsme přijeli na policii, kde povolení zkontrolovali, a nakonec dojeli na začátek treku. Trek vede k boudě Walami a je dlouhý 13,6 km jedním směrem. Většina místních turistů jde jeden den tam a druhý zpět. My jsme to dali tam i zpět za 8 hodin a byla to fuška. Nakonec jsme se shodli, že prvních 5 km, tj. první úsek treku, kde není potřeba povolení, je nejhezčích – visací mosty a bujná džungle. Později odpoledne jsme viděli dost zvířat – prase, páva, opice. Věřím, že v sezóně tu narazíte na hady a víc hmyzu.

Walami trek
Walami trek

 

Walami trek

Další den ráno jsme se jeli mrknout na Antong hot springs, ale bylo takový vedro, že jsme neměli chuť se koupat v teplý vodě.

Zklamání v Dulanu – 1 noc stačí

Přejezd z Yuli do Dulanu proběhl hladce. Nejdřív vlakem do Taitungu a pak autobusem do Dulanu. Odpoledne jsme byli na místě, které je známé svou hippie atmosférou a především bývalým cukrovarem přetvořeným na uměleckou galerii. Ubytování jsme měli v Dulan Groundhut Backpacker Hostel za 1800 TWD. Mají jeden dvoulůžák se super výhledem a taky měkkou postelí, jinak ale hezky zařízený hostel.

V taiwanským vlaku

Dulan
Dulanská pláž

Konečně jsme se tu vykoupali v moři – i když to bylo spíš na surfování, než plavání (vlny). Pak jsme se vydali prozkoumat onen vyhlášený cukrovar. Jenže se zde projevily nevýhody cestování mimo sezónu – většina galerií byla zavřená, koncert pouze jednou týdně a v baru dost vysoký ceny. Ukázalo se, že v Dulanu vlastně není moc co dělat. Dali jsme si večeři ve výborné a levné vietnamské restauraci (na hlavní silnici před mostem), poté pivko na střeše hostelu a šli spát.

Nečekaně zábavný Taitung – 1 noc

Ráno jsme ještě v Dulanu posnídali a rovnou přejeli autobusem do Taitungu. Ubytování jsme měli v 66 Success BB za 1800 TWD – jedná se o rodinný BB, moderně zařízený a s velmi ochotnými majiteli. K tomu zdarma půjčují kola, a tak jsme na ně rovnou sedli a vyrazili na průzkum města, o kterém v průvodci píšou, že tu není nic k vidění.

 

Taitung pro nás byl překvapením výletu – super město, co má co nabídnout a rozhodně doporučuju se tady stavit. Mají tu hodně cyklostezek, a to ne jen tak ledajakých. Jednak tu podobně jako v Yuli udělali cyklostezku vedoucí na bývalých kolejích, ale taky vede přes velkej Taitung Forest park. Tam se sice platí menší vstupné, ale je to cesta krásnou přírodou s možnou zastávkou na koupání v umělém jezeře. A přes cestu nám přelezl dost velký had – místní nám pak řekli, ze pokud se plazil rychle, nebyl jedovatej.

Zcela náhodně jsme narazili na muzeum z bývalé věznice (Zhongshan Rd, téměř naproti MATA Taiwanese Indigenous Culture rezortu). Vstup zdarma, klaustrofobní cely a jako dárek dostanete mýdlo ručně vyráběné vězni – to chceš!

Na kole jsme dojeli do dalšího cukrovaru, ze kterého Taiwanci udělali uměleckou galerii. Na rozdíl od Dulanu tu ale byli lidi, otevřené galerie i kavárny. Dost hipster style a drahý, ale pěkný na pohled.

na kole – Taitung

V infocentru na bývalém vlakovém nádraží jsme zjistili, že večer bude koncert v baru na Tiehua road (u cyklostezky vedle vlakáče) a předtím zašli na noční trh na jídlo. Musím říct, že tento night market je ještě dost autentickej a málo turistickej. Krom jídla tu mají různé druhy střelnic – jako u nás na pouti, je bez kolotočů.

Koncert byl skvělej – kapela Ka Futur nám dala nahlédnout do aboriginal music kmene Amis z Tiehua village – kdybychom v Taitungu měli víc času, rozhodně bych se jela do té vesnice podívat. K hudbě jsme popíjeli drinky inspirované opět domorodým obyvatelstvem Taiwanu – na bázi rýžového vína – pro mě nová chuť, ale dva stačily.

Ráno jsme snídali v Yummy jídelně nedaleko hotelu, kde dělali chutné vrstvené tousty – konečně změna, po několika snídaních v podobě rýže.

Želví ostrov Liuqiu – 2 noci

V Taitungu jsme sedli na vlak do Fangliao, kde jsme přestoupili na autobus do Donggangu a tam přešli do přístavu. Chytli jsme loď ve dvě – kupodivu vyplouvala o 10 min dřív – a krátce po druhé se ocitli na ostrově Liuqiu (na Google mapách je jako Lambai island, ale tohle jméno tam nikdo nezná). Na ostrov jezdí privátní i veřejné lodě – my to moc neřešili, chtěli jsme tam být co nejdřív – a pravděpodobně jsme pluli tou privátní, zpáteční jízdenka platí 3 dny.

fazolovo-řasový nanuk

Ubytovali jsme se v Ocean BB nedaleko přístavu za 2 300 TWD/pokoj se snídaní. Majitelé toho moc anglicky nenamluvili, ale ochotou překypovali! Bylo odpoledne a zachtělo se nám moře. Vykoupali jsme se na pláži za přístavem. Pak jsme pěšky došli k Lobster cave a korálovým útesů, ze kterých jsme sledovali velké želvy ve vodě – nádhera a už jsme měli plán na další den – šnorchlování! Cestou zpátky jsme narazili na výbornou japonskou restauraci – sushi na různé způsoby za přívětivé ceny a vždycky nám k objednávce přinesli opékané ústřice na účet podniku.

Krabi zrovna silnici nepřecházeli, ale i tak jsme zpomalili 🙂

Druhý den jsme si půjčili motorku (300 TWD na 24h včetně benzínu) a šnorchl (50 TWD/den) a hurá na průzkum ostrova. Nejlepší šnorchlování s želvami bylo na pláži vedle Lobster cave, pak jsme dostali tip na místo u autobusové zastávky – kde je přístup do vody složitější, želvy jsme viděli, ale taky hejno medúz. A želvy jsou taky na pláži naproti Beauty cave, dokonce tak blízko, že ani šnorchl netřeba. Nevýhodou je ale velké množství asijských turistů, kteří tu chodí za provázek s průvodcem, protože nejspíš neumí plavat (je to docela vtipná podívaná).

Na ostrově Liuqiu můžete prolézt několik opuštěných opevnění pro dělostřelectvo a prohlédnout si původní nákresy na zdech, kolik prachu do děla dát a kam střílet. Některé bunkry jsou zrekontruované, jinak zcela původní.

Za 120 TWD jsme zakoupili vstupenku do tří zdejších přírodních památek – Black dwar grotto, Beauty cave a Trenches – jsou to všechno stezky zajímavou přírodou s hezkými výhledy na moře. Nejhezčí je Trenches.

S plnou náloží
Přístav

Oběd jsme si dali ve vnitrozemí ostrova – vyjeli jsme na kopec a hledali něco k snědku, až jsme narazili na přeplněnou jidelnu, kde opět nikdo neuměl anglicky. A tak jsem obešla pár stolů a když se mi některé z jídel líbilo, poprosila jsem daného konzumenta, aby mi ho zaškrtl v meníčku. Nudlová polévka, salát ze zelených listů i ochucené tofu byly gurmánským zážitkem za pár kaček – nejdražší bylo jako obvykle pivo 🙂

Na západ slunce jsme vyrazili na vyhlídku…

Knedíčkárna večer frčí

Večer jsme si vyprali v místní prádelně (podruhé, poprvé jsme prali u soutěsky Taroko) a u toho napsali pohledy. Cestou jsme se bavili pohledem na domy různých tavrů a stylů – dům ve tvaru lodi, dům ve stylu Gaudího – jsou to prostě kýčaři.

Všude na ulicích tu prodávají sušené mořské plody – nejčastěji sépie a jiné hlavonožce, různě ochucené (tip na suvenýr).

Rušná Taipei – 2 noci

Po dvou nocích na ostrově Liuqiu jsme se rozhodli poslední dny na Taiwanu strávit v Taipei. V Zayingu jsme sedli na jejich vysokorychlostní vlak a za 1h 36 min a 890 TWD jsme se ocitli na tajpejském hlavním nádraží. Pěšky jsme došli do Sunrise Business hotelu (1 900 TWD za double a noc se snídani), odložili batožinu a vydali se na Maokong.

Maokong se rozprostírá v místě taipejské ZOO, jsou to zalesněné kopce, na které se dá vyjet lanovkou (120 TWD jedna cesta, trvá to cca 30 min) a na kterých se pěstuje čaj. Nahoře si můžete vyjít na některý z treků. My dorazili až večer, a tak jsme se krátce prošli, abychom zjistili, že pouliční stánky a jídelny už zavřely. A tak nás už po několikáté zachránil minimarket Seven Eleven, kde si koupíte polotovar, který vám ohřejí v mikrovlnce. Kupodivu jsme se vždy najedli dobře a levně. Pak jsme si dali čaj v jedné z početných čajoven – řekla bych, že ráj pro milovníka tohoto nápoje. My jsme to zas tak neocenili, ale místo a výhled na město včetně mrakodrapu 101 je odsud jedinečný. Příště tam dám trek. Poslední lanovka ve všední den jede v devět, alternativou je taxi (o trochu levnější).

Večer jsme zašli na nejlevnější pivo ve městě – v Taiwan beer pivovaru. A potkali prvního Čecha na této asijské cestě. Mají tu točené pivo, různé speciality a také mangové nebo ananasové pivo. Ve všední den ale zavírají už v deset.

Taipei 101

Další den v Taipei jsme zahájili návštěvou mrakodrapu 101. Když si koupíte on-line vstupenku pro dva den předem, ušetříte nějaké drobné. Dostanete se až na Observatory do 90. patra donedávna nejrychlejším výtahem na světě. Nejzajímavější je však tlumič kmitu – velká koule ze svařených ocelových plátů zavěšená na ocelových lanech uprostřed budovy, jejíž účelem je vyvažování budovy v době tajfunu či silných větrů. Na videu vám dokonce pustí, jak se toto obří těleso při jednom z tajfunu hýbalo.

Pohled z Taipei 101 na město

Tlumič kmitu
Tlumič kmitu
Čankajškův památník
Čankajškův památník
Čankajškův památník v Taipei
Čankajškův památník v Taipei

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Legendární bubble tea

Pak jsme se vystoupali na Elephant mountain, odkud pořídíte super fotky stojedničky. A můžete se procházet a procházet.

Mrkli jsme se do Shongshan Culture nad Creative parku, ale moc nás nezaujal – objekt původní tabákové továrny je zajímavý, ale předražené hipster obchůdky máme u nás taky.

Horké prameny v Beitou

Později odpoledne jsme zamířili do Beitou za horkými prameny, které neodmyslitelně patří k taiwanské kultuře. Můžete zvolit některý z rezortů, ale Babka radši to, co místní. Takže jsem koupila vstupenku za 40 TWD do Millenium public hot springs. Za dalších 20 TWD si tam necháte věci v zamykací skříňce a hurá do bazénu s horkou vodou – celkově 4 bazény o různé teplotě a jeden studený na osvěžení, kde strávíte vždy pár minut mezi jednotlivými horkými bazény. Je to docela zážitek, protože sem chodí hodně místních starších lidi a ti se zajímají, odkud jste. A pozorují vás, což už tak příjemné není. Bazény jsou otevřené vždy 90 min a pak je 30 min zavřeno na jejich čištění. To musíte odejít pryč. Na sobě můžete mít pouze přiléhavé a dvouvrstvé plavky! (prodávají je i na místě) a nezapomeňte vodu na pití. Cestou zpátky na metro můžete mrknout do krásné dřevěné knihovny.

Horké prameny v Beitou

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *